TvitážGůgl PlusJůtůpSave the Ring

 

 

Nějakej ten stream

Já na Twitchi :)

Každou neděli ve 20:00 závod na RGPL

by acls us

Nejnovější komentáře

Náhodnej vobrázek

419493_348567798515424_135598706479002_988003_965865019_n.png

Odkazy

RGPL - online rFactor liga

TOPlist

   Zdravím všechny příznivce virtuálních závodů z německého Norimberka! Letos jsme vedle formule 1 rozjeli zase něco (pro nás) nového, a to sérii německých cesťáků DTM. Poprvé jsem se s nimi setkal už někdy v roce 2010 při volném závodě, který mi celou sérii totálně znechutil. Byly to tak trochu nepředvídatelné rakety, které jsem neměl nejmenší šanci ukočírovat. Podruhé to byla loni Berriho série, které jsem se po předchozích zkušenostech trochu bál. Tentokrát už to ale bylo o něčem jiném, lepší mod a já jsem také nasbíral nějaké ty zkušenosti, takže jsem svůj názor na DTM musel přehodnotit. Takže na ty letošní jsem se opravdu těšil, protože mi (stejně jako všem ostatním) bylo jasné, že to budou parádní závody. Dokonce i účast je slušná, po čtyřech závodech nás ještě nejelo míň než patnáct. To už jsme tady dlouho nezažili, škoda, že to tak nevypadá i v ostatních sériích, hned by to bylo úplně o něčem jiném.  Stejně jako loni, i letos jedu s medvídkem s číslem 17. Původně se mnou chtěl jet v týmu Rellum, ale nějak se vedle mě objevil Marfo... no nevadí. DTM znamená po zimě i návrat k hodinovým závodům, které mám tak rád. Po vzoru reálných závodů i se dvěma zastávkami v boxech, které zase trochu míchají strategií a to je jenom dobře.
   Na okruh Chucka Norrise jsme se přesunuli hned po závodě na Hungaroringu. Klasicky jsem měl na přípravu týden a klasicky jsem na to totálně hodil bobek. Možná ve čtvrtek jsem dal pár kol, pár v pátek, pár v sobotu... Až v neděli jsem se konečně dokopal trošku poladit auto (ale fakt jenom trošku,a bych ho zase spíš nerozladil). I se závodem jsem tak najel nějakých bídných 160 kol, a to není zrovna moc. Naštěstí je to Norisring, dvě vracečky a šikana, není moc co trénovat. Zase ale není dobré ho podceňovat, ač je to jednoduchý okruh, dokáže být pořádně nebzpečný díky rychlostem, kterých se mezi svodidly běžně dosahuje.
   Plán do kvaldy byl jasný a stejný jako skoro pokaždé. Zajet jedno měřené kolo, aby se jako neřeklo, a radši startovat někde zezadu. Obzvlášť tady bych se nerad octnul v nějaké větší tlačenici v prvních zatáčkách, radši si v klidu projedu kolem těch, kterým se štěstí vyhne obloukem narzdíl od soupeřů a svodidel. Čas 48.042 nebyl rozhodně nejrychlejší, vlastně byl nejpomalejší, ale to mi nevadilo. Za mnou skončili trestanci Tharo, Bedlil a Idixep. Tři auta, nemusel jsem se moc bát :).
   A zase se nám jednou přiblížil start. Zaváděcí kolo se obešlo bez problémů, dokonce proběhlo až nenormálně klidně. O to zajímavější byl start. Přede mnou stojícímu Zolinátorovi se moc nechtělo odlepit, takže jen jsem se rozjel, musel jsem zase šlápnout na brzdu. Když jsem se zase rozjel, projel jsem kolem hromady šrotu v oblacích kouře... Netuším, co se tam stalo, ale asi to byl slušný masakr, protože se vedení rozhodlo opakovat startovní proceduru. Tak tedy znovu a lépe. Světla zhasla a nastala přesně stejná situace jako při prvním pokusu. Já jsem se rozjel, Zolinátor nikoliv. Až když jsem byl těsně za ním, začalo se jeho auto pomalu pohybovat. Tentokrát jsem na to ale zareagoval trochu lépe a nacpal jsem se mezi něj a svodidla. Všichni ostatní, kromě Idixepa (který se zase nijak nehrnul dopředu, my dva si asi budeme rozumět) mi sice hned ujeli, ale za první zatáčkou se to začalo trochu žďuchat. Výsledkem byla ukořistěná pozice Davčova, který odklouzal až někam na trávu, a Cundova, který prostě nevyjel ze zatáčky dost rychle. Tomu se to ale asi moc nezamlouvalo, svoji pozici si vzal zpátky hned v šikaně, kde jsme se trochu ťukli, ale v pohodě. Hned na jejím výjezdu jsem projel kolem dalšího hodináře, na kterého si tentokrát hrál Morb, takže jsem vlastně nic neztratil a proti startu jsem ještě dvě pozice získal. Zolinátor chtěl taky zpátky přede mě. V nájezdu do první zatáčky jsme jeli bok po boku, ale mně se na vnitřku povedlo ji lépe projet. Ale stejně mi to nebylo k ničemu, v poslední se přede mě dostal a hned po něm i Davča s Idixepem, každý pěkně z jedné strany. V první jsem se chtěl dostat zpátky a asi jsem byl trochu přemotivovaný z toho pěkného začátku, trochu jsem do Davči ťuknul a otočil ho (pardón). Tak jsem si spadnul na čtrnácté místo. Davča ale zajel do boxů a Idixep nějak zapomněl brzdit do šikany, no a ještě někdo tam musel vypadnout, protože jsem byl zase jedenáctý. Kousek za mnou, nějaké dvě - tři vteřinky, ale čekal Cunda na každou moji chybu. Naštěstí nepřicházely, i tak mě ale pomalu stahoval. Něco ztratil, když se Tharovi moc nechtělo ho pustit o kolo, to mi zase trochu zklidnilo nervy. Jak na to teď koukám, ztratil tam díky němu dost času. To už jsem ale moc neřešil, teď jsem se hlavně soustředil na to, abych stahoval Relluma. Ze začátku mi ujížděl, ale pak se mi začalo dařit.
   V devatenáctém kole jsem už ale zajel k první plánované zastávce, takže mi zase odskočil na nějakých 40 vteřin a následoval zase ten samý scénář - chvíli mi ujížděl, pak se rozestup neměnil, pak jsem ho trochu stáhnul a rozestup zase zůstal stejný. Ale já jsem pořád tak nějak věděl, že mám na to ho porazit. Díky zastávkám ostatním a pár odstoupivším jsem se posunul na deváté místo, Rellum byl ale pořád přede mnou a přede mnou zůstal i po své zastávce o nějaké dvě vteřiny. Teď jsem jel opravdu jak nejlépe jsem uměl, ale nějak to nestačilo. Věděl jsem, že jediná moje šance přijde, pokud udělá chybu nebo se mu dostatečně přiblížím na rovince. První možnost nenastala. Druhá ano, ale nedokázal jsem ji využít. Držel jsem se tak vteřinku a půl za ním, ale prostě to nešlo. Pak přišla půlka závodu a moje druhá zastávka. Po ní následoval už můj poslední stint, který se nesl ve znamení marné snahy dojet Relluma. Podařilo se mi před něj dostat až díky jeho druhé zastávce, ale... Nebyl bych to já, kdybych to někde nenabořil a svoji pozici mu tak prostě nepřenechal. I když jsem se snažil si ji získat zpět, už to nešlo. Dělal jsem víc chyb a navíc jsem zase musel začít pouštět o kolo, to mě taky zpomalilo.
   Takže ve výsledku deváté místo. Mohlo to být o místo výš, ale nevadí, i tak to byl perfektní závod, pro mě zatím z DTM nejlepší. Rozhodně děkuju Cundovi a Rellumovi, s nimi jsem byl tak nějak nejvíc v kontaktu, ale i těm ostatním, kdo přišli. K Marfovým pozávodním výstupům se snad radši ani nebudu vyjadřovat, to je už je prostě největší ukázka hlouposti , jakou jsem v této lize zažil. Požadovat opakování závodu, protože není schopný sledovat, jak je na tom s palivem, přece není normální, to snad duševně zdravého člověka ani nemůže napadnout... No nic, prvním třem gratuluju a čau zase někdy příště!