TvitážGůgl PlusJůtůpSave the Ring

 

 

Nějakej ten stream

Já na Twitchi :)

Každou neděli ve 20:00 závod na RGPL

by acls us

Nejnovější komentáře

Náhodnej vobrázek

002.png

Odkazy

RGPL - online rFactor liga

TOPlist

   Zdravím všechny příznivce virtuálních závodů z... No, tentokrát to není odnikud z ciziny, z žádného okruhu, tentokrát vás totiž zdravím pěkně z pohodlí domova. A ano, rok v názvu článku je správně. Jak si možná někteří všimli, ve foru se objevilo vlákno Jimmyho záloha historie RGPL, a díky tomu se (nejen já) můžu dostat k pro mě dost cennému materiálu. Tím materiálem je třeba a hlavně replay z mého úplně prvního závodu v RGPL, který byl zároveň i mým prvním závodem vůbec. No a tak jsem se rozhodl, že se nejen podívám a připomenu, jak ten závod vlastně probíhal, ale s menším zpožděním (jenom něco přes pět let, pohodička) si z něj napíšu takovou vzpomínkovou tiskovku.
   Chtěl jsem začít tím, jak jsme se s Milošem alias Virem alias v tom prvním závodě Felipem Massou přisrali do RGPL, ale to už jsem opakoval několikrát a už mi to přijde docela trapné, takže kdo neví, může si projít moje ostatní články, někde to tam najde. No, jak asi tak mohla vypadat příprava na první závod? Samozřejmě byla, jako kdyby nebyla. Nějak jsem nezaregistroval, že servery jedou non-stop, tak jsem si pro mě úplně neznámou trať (z které je teď moje snad největší srdcovka) s úplně neznámým autem projížděl v singlu. No a samozřejmě jsem pohrdnul všemi předokolkami a šel jsem rovnou po BMW. Chyba. Když jsem se konečně dostal na server (nevyhnul jsem se ani opakovanému stahování modu), nakonec mi ostatní tu nepředvídatelnou svini rozmluvili a tak jsem celkem na poslední chvíli přesednul do Peugeotu 405. To už se řídilo o něco líp, i když na klávesnici to pořád nějak nebylo ono. Nervní, vyklepaný, ale hlavně natěšený jsem čekal, jak to vlastně bude probíhat. I když jsem si samozřejmě všechno pečlivě nastudoval před startem, bylo to pro mě něco úplně nového. Nakonec jsem se dočkal a  v 19:30 došlo na moji první online kvalifikaci. V ní jsem si vyjel krásné osmé místo a na Septika, který skončil přede mnou, jsem ztratil šest sekund. No co taky čekat ode mě. Kvalda skončila a dorazil i ten poslední človéček, který doplnil desítku startujících. Habrda, Jimmy, Udri, Yayo, Tutek, Rego, Septik, Karlos, Felipe Massa - Virus, takové bylo pořadí na startu závodu. Škoda, že z těch lidí už potkávám na trati jen jednoho. No a ve 20 jsme pěkně vyjeli z garáží (to mi tady teď chybí, to se mi taky líbilo), zajeli jsme si zahřívák... A mně se zastavil dech a rozklepala kolena. Start se blížil a já jsem se těšil, zároveň jsem věděl, že to bude propadák, ale hlavně jsem nechtěl nikomu zkazit závod. To poslední se mě drží dodnes, možná proto občas vyvádím na trati takové blbosti jako je ježdění únikovými zónami a celkem časté nárazy do zdí.
   Všichni už stáli na roštu, někdo se ještě rovnal na svém stání, a ještě jsme museli čekat na toho posledního lajdáka, co se flákal někde vzadu (správně, na Vira, který narozdíl ode mě zůstal u BMW). Konečně i on dorazil  a začala se pěkně po jednom rozsvěcet světla. No, já jsem zaspal, ještě se mi podařilo pěkně na rozjezd zařadit dvojku, pomaličku jsem se rozjel, dal jsem tam zpátky jedničku a ostatní už mi zdrhli do první zatáčky, hajzlíci. V té druhé už jsem potkal Vira ve zdi a sám jsem málem sundal Paxona, ale to první půlkolo jsem se jinak celkem držel. Pak už ale začala klasika, jeden výlet za druhým, na konci druhého sektoru už mě předjížděl Vir a ještě si do mě šťouchnul. Samozřejmě jsem mu to chtěl vrátit (předjetí!), tak jsem v následujícím vracákunajel na vnitřek a... pořádně jsme se do sebe opřeli. Byl jsem zase před ním, ale jen na chvíli, než jsem o zatáčku dál nedobrzdil a nevyjel do kačeru. V té další jsem se lae zase dostal zpátky, protože Míla prostě s baworem tu techničtější část už tak dost technické Charade prostě nedával. Na konci kola jsem zajel poprvé do boxů opravovat, propadl jsem se zpátky na poslední místo a musel jsem začít stíhací jízdu... Sakra, to zní vtipně, já s mýma levýma rukama, na klávesnici, s minimem tréninku, zkušeností a bez setu, a stíhací jízda? No, moc se to stíhací jízdě nepodobalo, ale budiž. Na klávesnici jsem měl problém vybrat první zatáčku, a tak jsem se tam hned v dalším kole pěkně podepsal na zídku. Nijak mi to ale nezabránilo pokračovat ve snaze dohnad svého jediného soupeře, a taky že se mi to povedlo... Hned o půl kola později. S baworem si prostě nerozumněl. Hned jsem mu ujel, ale jel jsem si odpykat průjezd, tipuju to na ulitý start, ale ruku do ohně bych za to nedal. Chvíli jsme si pořádně dávali do těla, než to zase otočil a já jsem tak měl opět volnou cestu. Ujížděl jsem, dokonce jsem se i o něco zlepšoval, a brutálně mě to bavilo. Na konci šestého kola už jsem ty hovada vepředu pouštěl o kolo, samozřejmě mým klasickým stylem - vylétnutím z tratě. Dokonce jsem s nimi chvílemi i držel krok, ale to na klávesnici nešlo věčně. Trošku mě mrzí, že jsem je i trochu zdržoval, ale co už... Teď s tím nic nenadělám :). Všichni se nakonc přehnali kolem mě a tak jsem si celkem v poklidu kroužil dál. na konci devátého kola jsem potkal Vira, který mě opravdu efektně pustil o kolo - hodinami na výjezdu z předposlední zatáčky. No a pak na začátku patnáctého kola nadešel ten slavný okamžik, kdy jsem to celé posral. Zase jsem nevybral první zatáčku, ale tentokrát to byla opravdu pořádná rána. Auto šlo do vzuchu a pěkně v kotrmelcích jsem šel přes ten asi tři metry vysoký plot za zídku. No co, někudy vyjedu, ne? Pracně jsem se otočil a jel dopředu, někudy se přece musím dostat zpátky na trať... No, ne.Tak jsem zařadil zpátečku, že to zkusím na druhou stranu, a pak teda jako přišla ta diskvalifkace za jízdu v protisměru...
   A tak nějak to bylo. První závod pro mě tedy nedopadnul zrovna dobře, ale bavilo mě to a těšil jsem se na Macau, doufal jsem i ve zlepšení (pak jsem zjistil, co je to za trať). Doteď na ten závod rád vzpomínám a jsem rád, že se odehrál právě na Charade, protože je to opravdu nádherná trať. No a samozřejmě jsem rád, že jsem si pro něj vybral právě RGPL, protože jsem tady poznal hodně skvělých lidí. Díky všem! Těm, kdo se účastnili závodu BTCC 2009 na Charade, i když z těch si to asi nepřečte skoro nikdo, ale i těm, kdo třeba přišli později a závodí s námi doteď.  A prosím vás, vydržte! Z party, která tady byla v mých začátcích, už zbývá posledních pár, a mě nebaví zjišťovat, že to zase zabalil někdo, koho jsem rád potkával na trati. I když se vám nebude dařit, podívejte se na mě... Pět let bez větších úspěchů, bez většího zlepšíení, ale pořád tu jsem. Důležité je přece si závody užít! Na závěr ještě díky Jimmymu za tu možnost stáhnout replay ze závodu, co já bych bez tebe dělal :). Tak nazdar zase někdy příště!