TvitážGůgl PlusJůtůpSave the Ring

 

 

Nějakej ten stream

Já na Twitchi :)

Každou neděli ve 20:00 závod na RGPL

by acls us

Nejnovější komentáře

Náhodnej vobrázek

525970_265995790150732_186846761398969_593044_702993099_n.png

Odkazy

RGPL - online rFactor liga

TOPlist

Zdravím všechny z brazilského Sao Paula, města, kde se odehrála poslední Velká Cena této sezóny. Interlagos je jedna z mála tratí, na které jsem se letos opravdu těšil. O to více, že kalendář obsahoval tratě typu Bahrajn nebo Korea, z kterých je mi jaksi na zvracení. Když k tomu připočítám, že jsem stále bojoval o udržení v první desítce, měl jsem opravdu důvod trénovat. Bohužel to málem dopadlo jako poslední dobou téměř vždy – až o víkendu jsem najezdil asi 20 kol. Více jsem trénoval až v den závodu s novým voantem (díky Morbe, bez tebe bych na bedně opravdu nestál). Výsledkem bylo celkem asi 80 kol. Podle toho jsem tušil, že se opět budu plácat někde na chvostu pole.

Utíkala hodina za hodinou a pomalu se přiblížila kvalifikace. S časem 1:14,887 mi přapidalo páté místo na roštu, za sebou jsem nechal Mirase, Emceho, Devlena a Berriho, který se kvalifikace nezúčastnil.

Uběhlo dalších 15 minut a nastal nejvyšší čas přesunout se na rošt. Jenže se vyskytly technické problémy a start musel být třikrát o několik minut odložen. Nakonec se nám ale přece jenom, i když se zpožděním, podařilo odstartovat. Startu z páté pozice, tedy ze středu pole, jsem se celkem obával, ne vždy to, ať už pro mě, nebo pro někoho jiného, dopadlo dobře... Většinou spíše naopak. Červená světla se postupně rozsvítila. Připadalo mi to jako celá věčnost, ale nakonec zhasla a závod byl odstartován. Povedlo se mi ale poněkud zaspat. První tři okamžitě ujeli, brzdění do první zatáčky ale nezvládli moc úspěšně Davča a Siddhi, což mělo za následek kolizi, do které se ještě připletl Marčák a málem mě kvůli tomu sestřelil. Došlo k lehkému kontaktu, který jsem ale téměř necítil. Do první zatáčky nedobrzdil také Devlen, kterého jsem ale na zadním křídle pocítil o něco více. Naštěstí se to obešlo bez poškození i bez narušení stability, on si ale ulomil přední křídlo. V Sennových esíčkách jsme jeli bok po boku s Emcem, toho jsem ale zdolal hned na následující rovince. Na jejím konci jsem také potkal pomalu jedoucího Berriho bez předního křídla. Po souboji s Emcem jsem byl až u levého okraje tratě a přejet do ideální stopy bych nejspíše nestihl, a tak jsem to risknul a podjel jsem ho skoro po obrubníku. Asi jsem měl více štěstí, než rozumu. Na druhé pozici jsem uháněl za Pedym. Těsně za mnou jel Emce, udělal ale chybu, ztratil a nepředstavoval pro mě již žádnou velkou hrozbu. Pedyho jsem dojížděl a ve druhém kole již moje ztráta činila pouhých několik desetin sekundy. Na konci kola jsme potkali Davču v poněkud prekérní situaci, kdy se s poškozeným autem pokoušel z cílové rovinky najet do boxů. Pedy mi pak už začal ujíždět a třetímu Mirasovi jsem se také nijak zvlášť nevzdaloval, spíše mě chvílemi i stahoval. Pedy byl během chvíle v nedohlednu, ale Mirasovi jsem trochu ujel. V následujících kolech jsem vlastně nedělal nic jiného, že jsem se snažil Mirasovi ujet co nejvíce. Dařilo se. Vzadu ale stále číhali Berri a Siddhi, kteří by také mohli promluvit do pořadí, i když měli docela velkou ztrátu. Také mě moc netěšilo, že se začínalo šeřit – odklady startu zřejmě budou mít následky. V jedenáctém kole se mi v první zatáčce podařilo vyrobit chybu a Miras mě dst stáhnul, ale pozici jsem neztratil. Přes Mirase bych se vzhledem k jeho jízdnímu „stylu“ dostával hodně těžko. Po chvíli jsem zjistil, že jedu na první pozici. Pedy zajel k první zastávce dříve, než jsem čekal. Za mnou se na druhém místě stále držel Miras, trochu na mě ale ztrácel. Pedy nebyl až tak daleko a stahoval mě. V 16. kole jsem k mechanikům zamířil i já a dočasně jsem se propadl na třetí pozici. O tři kola později zajel k mechanikům Miras a v tom samém kole jsem minul Pedyho, který někde zapomněl přední křídlo. Díky tomu jsem se vrátil do vedení. A stále se pomalu zhoršovala viditelnost. Ve 30. kole jsem v technické části okruhu uklouzl, díky velkému náskoku mi to ale nijak neublížilo a žádné poškození jsem také neutrpěl. Navíc bylo vidět opravdu čím dál méně, pořád ale bylo vidět, kudy vede trať. Za mnou jezdil o něco rychlejší Berri, který na mě ale ztrácel dvě kola, a tak jsem ho pustil před sebe. V dalím kole jsem zajel ke své druhé plánované zastávce. Hned poté jsem ale na výjezdu z první zatáčky přidal moc plynu. Kola se protočila, zadek utekl a přední křídlo uletělo kamsi do dáli, navíc jsem poškodil zavěšení. Zase jsem to pos... kazil. Nezbylo mi nic jiného, než se doploužit do boxů. Oprava trvala rovnou minutu a já jsem se propadl na páté místo. Po výjezdu z boxů se mi povedlo udělat jesště několik podobných chyb, naštěstí se to ale obešlo poškození. Přede mnou jel Emce, kterého jsem celkem rychle stahoval, a Siddhi, který mi celkem rychle ujížděl. Na druhém místě byl Berri a závod vedl Miras. Siddhi se brzo propadl až za Pedyho a Emceho jsem stáhnul bhem chvilky. Ovšem dostat se před něho byl již tvrdší oříšek. Jel jsem za ním asi tři kola, nakonec jsem ho trochu riskantně předjel vnitřkem. Tím jsem se dostal na třetí pozici, na stupně vítězů. Na více jsem ale neměl šanci, na Mirase i Berriho jsem ztrácel celé kolo. I když Miras na konci hodně ztratil a přišel o vítězství, nepodařilo se mi ani vrátit mu kolo. Závod jsem tedy dokončil na třetí pozici, což znamená druhé stupně vítězů v RGPL a první ve formuli 1.
Tento závod mě opravdu totálně zničil. Nikdy mě žádný závod tolik neunavil, jako dnes. Stálo to ale za to. Skvěle jsem se bavil, ani chvilku jsem se nenudil, opravdu to byl jeden z mých nejlepších závodů, možná i ten úplně nejlepší. Stejně tak bych asi zhodnotil letošní sezónu formule 1/B. Užil jsem si ji o hodně více než loňskou, a kdybych více trénoval, možná bych skončil v celkovém pořadí i lépe, než na osmém místě. Bohužel jsem ale letos neměl zdaleka takovou chuť trénovat, jako loni. Hodně se to projevilo, ať již na nedostatečně nastaveném autě (Offe mi sice často poslal jeho nastavení, ale i to potřebovalo naladit tak, aby mi sedělo), nebo na průjezdech zatáčkami. Hlavní pro mě ale je, že jsem se dokázal oproti loňsku zlepšit. Bůh ví, jak by to vypadalo, kdybych nedlabal na tréninky.
Na závěr chci pogratulovat Berrimu, který nakonec závod vyhrál, i Mirasovi k jeho druhému místu a samozřejmě Pedymu k mistrovskému titulu. Dále bych chtěl poděkovat všem, kdo mi nějakým způsobem pomohli (i když jsem si to asi moc nezaloužil), tedy hlavně Offemu a Morbovi, a také těm, díky kterým jsem si alespoň některé závody opravdu užil. Naopak neděkuji Virovi, který se jako týmový kolega vůbec neosvědčil a do většiny závodů nenastoupil, a když už se zúčastnil, tak většinou nedokončil nebo nebodoval. Samozřejmě ještě děkuji všem zúčastněným za skvělou sezónu a doufám, že se i příští rok sejdeme v béčku. S většinou se ale stejně uvidíme buď v GP2, nebo v BTCC. Takže zdar snad za čtyři měsíce v Austrálii :)